Slyšeli jste už někdy tento pojem? Občanský zákoník dělí věcná břemena na tzv. služebnosti a reálná břemena. Jaké druhy služebností existují, k čemu služebnosti slouží a jaká bývá jejich nejčastější využitelnost v praxi. A myslíte si, že vám se to nemůže stát? Nikdy neříkejte nikdy! Protože pokud si hodláte koupit nemovitost, můžete se při hledání bytu či domu setkat s případy, kdy je nemovitost zatížena věcným břemenem.
Věcné břemeno je povinnost, kterou je vlastník nemovitosti omezen ve výkonu svého vlastnického práva. Vzniká nejčastěji smlouvou, ale zřízeno může být také na základě závěti či dohody dědiců, pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Mezi příklady věcných břemen patří například cesta přes pozemek, vedení inženýrských sítí či doživotní užívání nemovitosti jinou osobou.
Vždy byste si měli možnost věcného břemene zjistit dopředu, protože ve spoustě případech to může prodávající tajit kvůli prodejnosti. Vše najdete na Katastru nemovitostí. Dost často je tato smlouva sepisována na jedné listině se smlouvou o převodu nemovitosti, ale samozřejmě může být uzavřena i samostatně. Vždy je ale toto věcné břemeno přesně definované.
Věcné břemeno zaniká většinou smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby, pokud je s ní věcné břemeno spojeno, případně pak tehdy, pokud nastanou změny, které vykonávání věcného břemena znemožní.
U soudu je možné zažádat o jeho omezení nebo úplné zrušení za přiměřenou náhradu, jestliže vznikne hrubý nepoměr mezi ním a výhodou oprávněné osoby. Dále se pak právo odpovídající věcnému břemeni může promlčet, pokud není vykonáváno 10 let.
Pokud by se vám do rukou dostala nemovitost s věcným břemenem doživotního užívání nemovitosti jinou osobou, například dědictvím, tak není nutné přepisovat energie do doby než věcné břemeno skončí, ale rozhodně je dobré mít jako nový vlastník vše pod kontrolou, i když v domě ještě nebydlíte.